AI na univerzitách: příležitost, která promění roli vyučujících

Lze očekávat, že umělá inteligence zásadně promění podobu vysokoškolského vzdělávání – od studia přes výuku až po ověřování znalostí. Jak tuto proměnu vnímají odborníci? Zeptali jsme se Tomáše FoltýnkaJakuba Havlíčka. Článek vychází ze dvou samostatných rozhovorů a shrnuje témata, na nichž se oba respondenti nezávisle shodli.

4. 8. 2026 Veronika Janštová

Bez popisku

Představení odborníků:

Tomáš Foltýnek působí jako odborný asistent na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, kde se dlouhodobě věnuje například využití umělé inteligence ve vzdělávání, akademické integritě, etice informačních technologií a problematice plagiátorství. Podílel se na řadě mezinárodních výzkumných projektů a zastává významné funkce v evropských profesních organizacích, mimo jiné jako předseda správní rady Evropské sítě pro akademickou integritu (ENAI). Na Masarykově univerzitě působí také jako AI ambasador a člen Pracovní skupiny pro AI ve výuce.

Jakub Havlíček působí jako metodik výukových inovací na Odboru pro kvalitu Masarykovy univerzity, kde se věnuje rozvoji kvality vysokoškolské výuky, podpoře vyučujících, tvorbě metodik a rozvoji nástrojů podporujících kvalitu výuky. Dlouhodobě se zaměřuje na smysluplné využívání umělé inteligence ve vzdělávání, zejména na její efektivní a etickou integraci do výuky. Na Masarykově univerzitě je členem Pracovní skupiny pro AI ve výuce.

AI bude běžnou součástí vysokoškolské výuky

Stejně jako se před lety staly běžnou součástí vysokoškolského vzdělávání internet, e-learning nebo kalkulačky, stává se dnes přirozenou součástí akademického prostředí také umělá inteligence. Podle obou odborníků bude její význam v následujících letech dále růst a AI se stane běžným nástrojem studujících i vyučujících.

Význam AI bude v následujících letech dále růst.

Práce s AI bude patřit mezi klíčové kompetence absolventů a absolventek

Absolventi a absolventky vysokých škol budou ve většině profesí přicházet do kontaktu s nástroji umělé inteligence. Schopnost je efektivně, kriticky a odpovědně využívat se proto stává důležitou kompetencí, kterou by vysoké školy měly systematicky rozvíjet. Nestačí pouze umět AI používat. Stejně důležité bude rozumět jejím možnostem i limitům, kriticky vyhodnocovat její výstupy a rozhodovat, kdy je její využití skutečně přínosné.

AI ušetří čas a vytvoří prostor pro zefektivnění výuky

Umělá inteligence nabízí řadu možností, jak zefektivnit přípravu i samotnou výuku. Podporou při tvorbě studijních materiálů, návrhu úkolů, brainstormingu, přípravě testových otázek či hledání vhodných výukových metod umožní vyučujícím věnovat více času práci se studujícími, odborné činnosti, kreativním úkolům a jiným činnostem.

Zajímá vás, jaké AI nástroje můžete na MUNI využívat? Přehled dostupných licencí najdete zde.

Rozcestník AI na MU

AI vyučující nenahradí, promění však jejich roli

Oba odborníci zdůrazňují, že „lidský kontakt zůstane ve vzdělávání nenahraditelný“. Budoucnost podle nich nespočívá v nahrazení vyučujících umělou inteligencí, ale ve spolupráci člověka a technologie.

Oba dotázaní se zároveň shodují, že role vyučujícího se bude postupně proměňovat. Vyučující se bude stále více stávat průvodcem a manažerem vzdělávacího procesu, který efektivně využívá technologie, poskytuje studujícím zpětnou vazbu a dbá na kvalitu vzdělávání.

Budoucnost vzdělávání? AI asistenti pro studující i vyučující

Odborníci očekávají, že v budoucnu budou ve vzdělávání hrát významnou roli AI asistenti poskytující studujícím i vyučujícím individualizovanou podporu. Dodávají, že mohou mít různé podoby – od textových a hlasových rozhraní až po pokročilejší řešení, například robotické asistenty.

Studujícím by mohli připomínat důležité termíny, doporučovat vhodnou skladbu předmětů, přizpůsobovat výuku jejich individuálním potřebám, sledovat jejich studijní pokrok nebo poskytovat průběžnou podporu během celého studia. Takto personalizovaná pomoc by mohla přispět mj. ke snížení studijní neúspěšnosti.

Obdobně by mohli mít vlastního AI asistenta také vyučující. Přestože tato představa může znít futuristicky, potřebné technologie jsou již dnes z velké části dostupné.

Personalizovaná pomoc by mohla přispět ke snížení studijní neúspěšnosti.

Osvěta místo restrikcí

Odborníci se shodují, že využívání umělé inteligence studujícími při studiu samo o sobě nepředstavuje problém. Vhodnou cestou podle nich není zavádění restrikcí, ale systematické vzdělávání studujících i vyučujících. Vyučující by se měli nejprve dobře orientovat v možnostech i limitech AI, aby mohli své studující následně vést k jejímu odpovědnému, kritickému a etickému využívání.

„Spíš než cestou restrikcí bychom měli jít cestou vzdělávání, osvěty a edukace. V podstatě ani nic jiného nefunguje. Ve výsledku totiž vždy záleží na zodpovědnosti každého jednotlivého uživatele,“ míní Jakub Havlíček.

Detekce AI není spolehlivým řešením

Oba odborníci upozorňují, že současné nástroje pro detekci textů vytvořených umělou inteligencí nejsou dostatečně spolehlivé.

Jakub Havlíček vysvětluje: „Text vytvořený jazykovým modelem je originální, a proto jej nelze jednoduše porovnat s existujícími zdroji, jako je tomu u klasického plagiátorství.“ Tomáš Foltýnek dodává: „Pokud bychom chtěli ověřit skutečné znalosti studujících bez pomoci AI, muselo by ověřování probíhat v kontrolovaném prostředí.“

Tomáš Foltýnek se podílel na výzkumu testování detekčních nástrojů pro text generovaný AI.

Přečíst celou studii

Úkoly pro studující se v době umělé inteligence proměňují

Pokud dokáže umělá inteligence nějaký úkol během několika minut kvalitně vypracovat, je potřeba se zamyslet nad tím, zda takový úkol stále naplňuje svůj vzdělávací účel.

Jakub Havlíček vysvětluje: „Studující AI nástroje stejně používají, a proto je potřeba se zamyslet nad smyslem úkolů, které za ně umělá inteligence dokáže vypracovat. Pokud studující pouze odevzdá výsledek vytvořený AI, co mu to skutečně přinese? A jakou hodnotu to má pro vyučujícího?“ Tomáš Foltýnek dále podotýká: „Studenti a studentky by měli využití AI přiznat. Zároveň je ale potřeba říct, že pokud tak neučiní, její použití se ve většině případů nedá spolehlivě zjistit.“

Do popředí se tak mohou dostávat prezentace, diskuse, obhajoby, projektová výuka nebo jiné formy ověřování, při nichž studující prokazují nejen výsledky své práce, ale především vlastní pochopení tématu.

Než AI použiji, zamyslím se

Každému využití AI by mělo předcházet zvážení, zda je daný způsob použití vhodný, bezpečný a v souladu s etickými principy. „Zastavit se na chvíli a říct si: Přináší mi to, co od toho očekávám? A je to v pořádku? To je základní otázka, kterou bychom si měli položit dřív, než AI použijeme,“ říká Jakub Havlíček.

Oba dotázaní zároveň upozorňují, že hranice mezi etickým a neetickým využíváním AI není pevně daná. Proměňuje se v čase a závisí na konkrétní situaci, účelu použití i pravidlech jednotlivých vzdělávacích institucí.

Stanovisko k využívání AI na MU najdete zde.

Přečíst Stanovisko

AI ve vzdělávání: velká příležitost, ale i nová rizika

Shoda mezi oslovenými experty panuje také v pohledu na AI jako významnou příležitost. Tomáš Foltýnek svůj postoj shrnuje takto: „Jsem techno-optimista. Podle mě převažují příležitosti nad hrozbami, neznamená to ale, že bych rizika přehlížel nebo je chtěl ignorovat.“

Rizika identifikují například v oblasti ochrany soukromí, „zlenivění“, nadměrné automatizace nebo přílišného spoléhání na technologie.

Jakub Havlíček upozorňuje i na riziko antropomorfizace umělé inteligence: „Myslím, že rizikem je i to, že máme sklon velké jazykové modely antropomorfizovat. Jsou dnes natolik pokročilé, že opravdu působí, jako když se bavíte s člověkem. Ale pořád je to stroj – systém založený na pokročilých statistických modelech a technologiích.“

Tomáš Foltýnek dále připomíná, že je důležité vnímat i limity jazykových modelů: „Je potřeba si uvědomit, že jazykové modely jsou natrénované na datech z internetu, která mohou obsahovat nepřesnosti, zkreslení nebo škodlivý obsah. Tyto prvky se pak mohou promítnout i do jejich výstupů. Provozovatelé se samozřejmě snaží tato rizika omezovat, ale technicky není možné je stoprocentně vyloučit.“

Závěrem – umělá inteligence jako jedinečná revoluce

Na závěr Tomáš Foltýnek připomíná, že nikdo dnes nedokáže přesně předpovědět, jakým směrem se bude vývoj umělé inteligence ubírat. Vzápětí dodává:

„Je však zřejmé, že jde o technologickou změnu srovnatelnou s předchozími průmyslovými revolucemi – a v jednom ohledu je výjimečná. Na rozdíl od předchozích revolucí, které proměnily především manuální práci, se tato výrazně dotýká lidí pracujících hlavou.“

Budoucnost umělé inteligence nestojí na tom, zda ji budeme používat, ale jakým způsobem s ní budeme pracovat. Právě kritické myšlení, informovaný přístup a schopnost využívat AI jako nástroj – nikoli jako náhradu vlastního úsudku – umožní naplno využít její potenciál.

Umělá inteligence je jedním z témat, kterému se v CERPEK dlouhodobě věnujeme. Velký zájem o tuto problematiku potvrdil i jarní semestr 2026, kdy se nejlépe hodnocenou akcí stal workshop AI Toolbox pro výuku vedený Kateřinou Chudovou. Podpora rozvoje kompetencí v oblasti AI bude pokračovat i v následujícím akademickém roce – v nabídce CERPEK bude každý měsíc alespoň jedna vzdělávací akce zaměřená na využití umělé inteligence ve vysokoškolské výuce.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info